Poškozování a znečišťování (nejen) zateplených fasád ptactvem

    S růstem počtu zateplených domů logicky přibývají případy, kdy je nově zateplená fasáda znečištěna nebo poškozena ptactvem. Různé druhy ptactva mohou způsobovat více či méně závažné škody, případně mohou i jinak negativně ovlivňovat naše bydlení. Problémy tak jsou způsobovány například strakapoudem, který do polystyrenu vyklovává díry, nebo jiřičkami a vlaštovkami, které znečišťují zejména okolí oken nebo stěny pod stropem lodžií a balkónů. Zcela samostatnou kapitolou je pak hnízdění a pobyt holubů v bytových domech. Na druhou stranu je přítomnost živých tvorů v sousedství pro stále více lidí příjemným zpestřením a mnoho lidí se proto snaží bránit malý kousek přírody v panelové sídlištní zástavbě. Přesto by toto soužití nemělo být na úkor provedených oprav domu.

    A protože zateplení domu stálo nemalé finanční prostředky, žádáte nás o pomoc při hledání řešení se znečištěním nebo poškozením fasád ptactvem. Úvodem musím říci, že ať se to někomu líbí nebo nikoli, jedna věc je jasná – všichni ptáci bez rozdílu jsou zákonem chránění (Zákon o ochraně přírody a krajiny). Jakékoli zasahování do jejich života podléhá přísným pravidlům. Jejich usmrcování či zraňování je trestné a to včetně ničení hnízd. Zjednodušeně lze říci, že jakýkoli zásah proti ptactvu je možný pouze na základě vydaného povolení od příslušných úřadů.

    Jak přes tuto zákonnou ochranu chránit majetek družstevníků a vlastníků bytů? Odpověď není jednoduchá a asi nikdy nebude, protože příroda si vždy najde cestu. Proč si zrovna Váš dům ptáci oblíbili, není jasné a je velmi těžké se obecně vyjádřit, protože záleží na tom, které druhy ptáků problémy působí, o jakou část budovy se jedná nebo kde je dům postaven (město, vesnice, sídliště apod.). Pokusím se popsat základní případy poškozování a znečišťování (nejen) fasád ptactvem s návodem, jak těmto věcem pokud možno zabránit.

    Ve všech případech by měl být prvním krokem k zamezení škodám pokus o zamezení přístupu ptactva před zahnízděním nebo různé způsoby plašení. Pozor v případě, že je hnízdo již osídleno – v takovémto případě je i pouhé omezení přístupu ptáků k hnízdu zásah do přirozené reprodukce druhu a jedná se o trestný čin.

Jak zabránit jiřičkám (vlaštovkám) ve stavbě hnízda?

    U většiny druhů ptactva a pro některé druhy více platí, že se vracejí na stejná místa, kde hnízdili v předchozích letech. Pokud si najdou nějaké nové hnízdiště, tak to může být z důvodu vhodné dostupnosti potravy v okolí, zániku starého hnízdiště apod. U hnízdění jiřiček se uvádí, že mu lze nejlépe zabránit odstraněním současných hnízd s následným zavěšením plašičů na všechna místa, kde by jiřičky mohly své hnízdo stavět. Tento zásah je ale možný až po vyhnízdění a po odletu ptáků na zimoviště, tedy v době od října do února následujícího roku. Jak je uvedeno v úvodu tohoto článku, v případě poškozování hnízd v době hnízdění bude porušeno hned několik zákonů.

    Plašič může být v podobě fáborků z proužků staniolu nebo igelitu, zavěšených CD nebo plechovek apod. Zkrátka cokoli, co je silně reflexní a bude se i v mírném větru hýbat. Další radou je úprava staveních detailů – jiřičky si totiž nepostaví hnízdo tam, kde jsou hodně zaoblené hrany. Bohužel, toto je možné u menších staveb s malým počtem oken, těžko se aplikuje u panelového věžového domu. Dalším způsobem, jak zamezit zahnízdění jiřiček nebo vlaštovek je instalace ochranných sítí proti ptactvu. Toto je vhodné zejména u domů, které mají přesazenou římsu nad posledním podlažím (např. u šikmých střech). Použití u oken by v tomto případě bylo velmi problematické zejména z estetických důvodů. Ochranné sítě jsou v současnosti na našem družstvu asi nejrozšířenějším druhem ochrany proti jiřičkám a vlaštovkám.

    Na tomto místě ale musíme podotknout, že takové vlající plašiče nevypadají na nově zatepleném domě nijak esteticky, ale mohou Vám pomoci. Proto je na místě otázka, zda jste dobře zvážili, zda se skutečně chcete jiřiček nebo vlaštovek zbavit. V době, kdy vlaštovek i jiřiček stále ubývá, byste mohli být hrdí, že se jim líbí právě u Vás. Pokud byste hnízda odstranili a hnízdění zabránili, mohli by Vám tito malí poslové jara brzy začít chybět. Uznáváme, že hnízdící jiřička dokáže prostor pod hnízdem dost znečistit, to lze ale řešit nejlépe umístěním např. prkénka pod hnízdo (lze provést i v průběhu hnízdění, ale vždy min. 30 cm pod hnízdem z důvodu napadení hnízda predátory). Další možností je instalace připraveného hnízdiště pro jiřičky, které obsahuje i integrovanou zábranu proti trusu. Na závěr k jiřičkám a vlaštovkám – lovem hmyzu se tito ptáci řadí mezi velmi užitečné druhy. Spolu s dalšími druhy často loví i mezi bytovými domy a v letních měsících nám tak pomáhají ulevit od obtížného hmyzu.

Jak se zbavit holubů hnízdících na balkóně nebo lodžii?  

    Asi nejproblematičtějším druhem ptactva ve městech je hojně rozšířená populace holuba. Tento ptačí druh nepoškozuje pouze zateplené fasády, ale i starou bytovou zástavbu bez nově provedených oprav. Jejich trus je velice agresivní a sami holubi jsou nositeli mnoha nemocí nebo alergenů. Přestože pro někoho je přítomnost holubů příjemným oživením „panelového“ města, negativa takového soužití jasně převládají. Zatímco u jiřiček či vlaštovek jsme Vás žádali, abyste zvážili, zda se skutečně chcete jiřiček nebo vlaštovek zbavit, v případě holubů toto nečekejte (nejen proto, že nejsou u pisatele tohoto článku mezi favority ptačí říše). Musíme podotknout, že za rizikové jsou považováni zdivočelí holubi, kteří hnízdí na střechách, římsách, ale i půdách a zdrojem jejich potravy bývají skládky, zbytky lidské potravy a různé odpadky. Od této skupiny je třeba odlišit chovné holuby, pro jejichž chov jsou vytvořeny vhodné podmínky a kteří podléhající pravidelné veterinární kontrole. Toto je ale více běžné v okolních obcích, než ve velkých městech.

    Ptáci si, stejně jako jiní živočichové, zvyknou využívat určité plochy nebo místa k odpočinku, pokud je to pro ně z nějakého důvodu výhodné. Proto v našem případě hledání ochrany před poškozováním a znečišťováním nejen fasád předpokládáme, že holuby nikdo nekrmí. Pak by bylo jasné, proč k domu zalétají a hledají si v blízkosti svá hnízdiště a je zbytečné hledat cesty, jak jim v tom z druhé strany bránit. V případě snahy o zabránění jejich hnízdění a usedání zapomeňte na různé siluety dravců a jiné, v předchozím bodě u jiřiček popsaných plašičů, protože ty na holuby nefungují, neboť se jedná o ptáky žijící v blízkosti člověka a na každé plašící zařízení si časem zvyknou a přestanou jim vadit.

     Zbavit se holubů hnízdících na balkoně nebo lodžii jednoduchým způsobem nelze. Jsou to volně žijící ptáci, kteří se usadí tam, kde se jim "líbí" (kde je pro ně vyhovující prostředí). Pokud je to proveditelné, pomáhá pravidelné odhánění – holubi pak nebudou mít klid a nezahnízdí. O tom ale lze uvažovat pouze v případě, že jste většinu dne doma. Jinou možností je zakrytí celé lodžie sítí. To sice ptákům znemožní přístup dokonale, ale omezí to používání lodžie a ne každý umí a chce žít za sítí. Tato možnost je hojně používána u společných lodžií, kde není tak pravidelný pohyb lidí a kde je velká pravděpodobnost zahnízdění holubů. U společných lodžií odpadá nepříjemný psychický blok pobytu za sítí. Velmi často se ale holubi odstěhují jen o pár metrů dále na parapety bytových oken, kde nájemníkům vadí více. Ale alespoň se nezahnízdí.

    Další možností, jak se zbavit holubů na balkóně nebo lodžii je odstranění nebo zakrytí místa, kde si holubi stavějí hnízdo. Často to bývají různé truhlíky, květináče apod., které nejsou na balkoně zcela nezbytné. Poslední možností je obrátit se na specializovanou deratizační firmu a použít radikálnější způsob (hubení). Pozor – toto může provádět pouze specializovaná firma podle platných veterinárních a jiných předpisů, stejně tak jako práce spojené s likvidací holubího trusu, jako odpadu s potenciálně nebezpečnými vlastnostmi. Po likvidaci trusu musí následovat dezinsekce a dezinfekce zasažených prostor.

    Z doporučených a dostupných prostředků k zabezpečení fasád lze, mimo již zmíněné sítě, dále jmenovat hrotové systémy (bodce), které se speciálním postupem připevní na parapety, atiky, římsy, žlaby nebo hřebeny střech apod. Tyto bodce lze v určitých případech použít i proti hnízdění jiřiček a vlaštovek. Další mechanickou metodou je rozmísťování zradidel, které tvoří lanka s pohyblivými lesklými ploškami. Lankový systém se používá zejména na žlaby nebo hřebeny střech. Lanko lze napnout i nad madlo balkonového zábradlí. V poslední době se na našem trhu objevily i speciální „chemické zbraně“ v podobě gelů proti dosedání ptáků. Mají krátkodobou účinnost oproti mechanickým zábranám a jejich aplikace je velmi často omezena pouze na plechové parapety a na bezprašné prostředí, tzn. téměř nepoužitelné v našich případech.

Jak zabránit strakapoudům v poškozování fasády?

    Vzhledem ke škodám, které páchají tito chytří opeřenci, je tato část článku nejobsáhlejší. Problémem jsou díry do nově provedeného zateplení, které nás asi trápí nejvíce. Zde musím na rovinu říci, že jednoznačně účinný recept na strakapoudy nemáme. Řešení popisovaného problému je proto velice obtížné. A to i přesto, že se s podobným problémem, kdy strakapoudi a jejich příbuzní z řádu šplhavců ničí tepelné izolace budov, ale třeba i satelitní antény apod., setkáváme po celém světě a poměrně velmi často. Vzhledem k tomu, že dosud není přesně známo, proč to ptáci dělají, není možné dát ani jednoznačný návod, jak tomu zabránit. Někdy je to otázka jedné dutiny a pak strakapoud zmizí, jinde vyklove i více děr nad sebou. Často v těchto otvorech následně zahnízdí jiní ptáci, většinou špačci. Problémy s vyklováním dutin způsobují téměř výhradně strakapoudi (a to naprosto dominantně strakapoud velký), v menší míře ještě žluny (prakticky jen žluna zelená). Omylem často svalujeme díry na fasádě na datla. Datel ale není v tomto případě pachatelem. Je to totiž plachý lesní pták, který se drží stranou od lidských sídel.


Co může být příčinou této strakapoudí specifické činnosti:
•    Ptáci hledají přirozenou potravu (různá vývojová stádia hmyzu). Je možné, že poklep na zateplenou stěnu jim signalizuje skrytou dutinu s možnou potravou. Strakapoudi, datlové a jejich příbuzní obyčejně zjišťují přítomnost potravy ve dřevě stromů poklepem.
•    Ptáci si snaží vytesat dutinu pro hnízdění (jak obyčejně činí ve kmenech stromů) – to samozřejmě neplatí v mimohnízdním období (podzim, zima).
•    Další důvody jsou trochu úsměvné, leč možné, byť to patří spíše do oblasti spekulací:
     – Materiál, ze kterého je vyrobeno zateplení ptákům chutná – ptáci zde nemají přirozenou potravu, ale přitahují je nějak chemické látky, kterými je stavební hmota napuštěna.
     – Ptáky tato činnost baví. Podobně jako hlodavci do všeho hryžou, strakapoudi do všeho tlučou a líbí se jim, že to jde v případě zateplené fasády tak snadno.
     – Ptáci si to potřebují natrénovat. Zvlášť pokud to dělají na podzim většinou mladí opeřenci, kterým polystyrén vyhovuje jako měkké "dřevo" do kterého se dlabe pohodlně.
•    Důvodem bušení může být i skutečnost, že si ptáci akusticky značí své hnízdní teritorium (některé druhy ptáků vesměs upozorňují na svou přítomnost a své teritorium bušením do rezonujících věcí). V tomto případě ale platí, že ptáci jen "rachotí", ale neudělají díru do materiálu. Spíš je to bubnování do různých plechů a jiných rezonujících materiálů. Díky teritoriálním bubnováním podle názoru odborníků k vydlabání materiálu nedochází. Přesto je pro ptáky toto bušení do částí staveb, různých sloupů, zábradlí, lešení či plastových satelitních antén velice přitažlivé.

Jaká opatření lze udělat proti strakapoudovi:
•    Pokud to situace umožňuje, zamezit (mechanicky) ptákům v přístupu k objektu. To je samozřejmě možné jen zřídkakdy, např. soustřeďuje-li se pták pouze na jedno určité místo (výklenek pod římsou střechy). Před takové místo je možné nainstalovat lokální zábranu. Z dalších možností vybíráme například zasíťování nebo hroty bránícími ptáku v dosednutí nebo vyklování díry do fasády, překrytí fasády popínavými rostlinami apod. Pletivem se dají opatřit hlavně rohy, které strakapoudi nejčastěji atakují. Pletivo by mělo být dostatečně vypnuté a alespoň o 5 cm předsazené před stěnou, aby na ní ptáci nemohli usednout.
•    Pokusit se ptáky zaplašit:
     – To je u strakapouda obzvláště složité, univerzální metoda plašení neexistuje. Strakapoud je velice chytrý, inteligentní a přizpůsobivý.
     – Obecně platí, že by měl být plašič-strašák pohyblivý, popř. i vydávat zvuky (obdobné plašiče z kapitoly o jiřičkách, tedy zavěšená CD, proužky staniolu nebo igelitu poskládané a vázané podobně jako ocas papírového draka, plechovky, sklenice na tyči dnem vzhůru apod.). Tady se opět dostává na přetřes otázka estetické podoby takových plašičů.
     – Vhodná jsou i malá kapesní zrcátka upevněná na zeď v místech strakapoudího ataku.
     – Zkusit můžeme i běžně prodávané kovové nebo bambusové "zvonkohry" ve tvaru trubiček, které i v relativně slabém větru tlumeně zvoní.
     – Na siluety dravců na zdech či oknech můžeme rovnou zapomenout, ty nefungují téměř vůbec… Siluety by měly ptáky odstrašit. Jde však o metodu, která má úspěch pouze někde a pouze krátkodobě. Větší úspěch mají atrapy sov, které používají myslivci, ale je nutné je opět přemisťovat a hlavně je neumisťovat na nápadné viditelné místo, protože v přírodě je nebezpečí pro ptáky také skryté a takřka neviditelné (dravci, sovy).
     – S akustickými plašiči také nejsou příliš pozitivní zkušenosti a navíc je jejich užívání v obytné zóně sporné, protože ovlivňují a mohou vadit i domácím mazlíčkům. Tyto akustické plašiče jsou také poměrně dost drahé.
     – Chvíli pomohou plašiče z fáborků, chvíli atrapa sovy, chvíli zvonkohra, ale nic trvale.
•    Nabídnout ptákům náhradu:
     – Hledají-li ptáci potravu, poskytnout jim přístupnější zdroj na krmítku umístěném opodál (není myšleno na domě neoblíbeného souseda). Pro strakapoudy je ideální kousek loje nebo odřezky libového masa. Pták totiž zcela jistě nepohrdne pohodlnějším zdrojem potravy.
     – Chtějí-li být hluční, umístit kus dutého dřeva, plastovou trubku, kus plechu či jiné rezonující desky do koruny stromu. Ptáci musí mít k takto připraveným předmětům dobrý přístup, mohou na ně usednout a poklepem budou moci vydávat zvuk slyšitelný na větší vzdálenost. Toto řešení není jistě vhodné doprostřed sídliště. Pozor ale, aby pro Vás a Vaše sousedy nebylo hlasité strakapoudí bubnování obtížnější než poničené zateplení.
•    Pokusit se usadit na domě nebo v blízkosti poštolky či jiné dravce. I když je zřejmé, že poštolka dospělého strakapouda nemůže ohrozit, v blízkosti dravčích hnízd strakapoudi neoperují. Pro poštolky se vyrábí náhradní hnízdiště, která se umístí na fasádu, a pak již se jen čeká na zahnízdění dravce, který bude fungovat jako přírodní regulátor a plašič. A pokud by náhodou přítomnost dravce nezafungovala podle vašich představ, získáte velmi zajímavého a užitečného souseda.
•    Poněkud neprobádaná je aplikace chemických repelentů, které se používají pro ochranu před jinými predátory (kuny, lišky, prasata). Ptáci samozřejmě čich mají, ale je otázkou, jak a hlavně kam by se chemikálie aplikovaly, protože se strakapoudi většinou nesoustředí na jedno konkrétní místo.
•    Řešit tento problém odchytem ptáků a třeba jejich následným odvozem do jiného vhodného území dále od Vašeho domu se nedoporučuje. Nejsou s tím dobré zkušenosti, neboť pokud se nevrátí námi odchycení ptáci, uvolněné teritorium obsazují jiní strakapoudi.
•    Rovněž se nedoporučuje zajištění náhradního hnízdiště v podobě ptačí budky. Strakapoudi si s oblibou vytesávají tu „svojí“ dutinu a ptačí budky ignorují. Ale pokud jí přesto pořídíte a strakapoud jí nevyužije, jiný opeřenec Vám bude jistě vděčný.
•    Prevence – výzkumem se zjistilo, že ptáci se orientují zrakem a dávají přednost světlým fasádám. Je proto vhodnější použít tmavší odstíny. U nás na družstvu jsme zaznamenali napadení fasád v široké paletě barev, od světle žlutých, přes okrové, hnědé nebo zelené. Je pravda, že se jedná o barvy světlejší, ale to vychází z technologie kontaktního zateplení a aplikace omítkovin, kdy není možné použití výrazných tmavých barevných odstínů.
•    Zdá se, že pokud strakapoud vyhloubí jednu dutinu, je lepší chvíli vyhloubený otvor ponechat, protože pokud je utěsněn, vyhloubí si strakapoud jiný. Bohužel, jak jsme se přesvědčili na nově zatepleném domě v Kamenickém Šenově, i toto pravidlo má své výjimky. Na podzim a v zimě tyto vyhloubené otvory často využívají pro přenocování nebo jako úkryt při nepřízni počasí. Tato destruktivní aktivita netrvá zpravidla déle jak dva měsíce, souvisí s délkou světelného dne, která je v obou obdobích zvýšené aktivity (únor-březen, září-říjen) přibližně stejná. Ponechání vyhloubeného otvoru s sebou nese rizika pro zateplení. Tato cesta musí být vždy předem řádně zvážena a prokonzultována s dodavatelem příslušného zateplovacího systému.

     Obecně je třeba zkoušet vše, co se již používá, kombinovat zábrany a hlavně přemisťovat zdroje plašení. Ptáci velmi rychle prohlédnou, že od něčeho, co visí celé dny na jednom místě, jim nebezpečí nehrozí. To, že strakapoud nakonec z objektu zmizí, nemusí s plašením vůbec souviset. Může ho srazit auto, sežrat predátor, zastřelit soused, nebo toho prostě nechá sám od sebe a najde si nové teritorium (jedná se především o mladé ptáky na podzim). A pak se také můžete potkat se situací, kterou mi popsal v jednom z e-mailů jeden známý ornitolog. Tedy se situací, kdy se loni na podzim povedlo strakapouda zaplašit a letos na den přesně podle kalendáře, přiletěl strakapoud znovu…

Náhrady škod u poškozování a znečišťování zateplených fasád

    Náhrady takto způsobených škod nejsou legislativně řešeny, týkají se pouze vyjmenovaných zvláště chráněných živočichů (kormorán, vydra a další). Tzn. ve výše popsaných případech nemáme šanci získat finanční náhradu od státu.

    Pojišťovny se k problému ne vždy stavějí čelem, ačkoli vzhledem k počtu případů by měly tyto specifické škodní případy vždy řešit. Zde se každý takový případ posuzuje samostatně. V případě našeho družstva jsme již úspěšně některé ptačí ataky u pojišťovny uplatnili.

Závěr a poděkování

     Problematika soužití člověka s přírodou je popsána v mnohých odborných publikacích a článcích. Zde jsem se pokusil obsáhnout známé skutečnosti v oblasti škod na zateplených fasádách způsobených vybranými druhy ptactva společně se snahou o nalezení řešení, jak těmto škodám zabránit.

     Při tvorbě tohoto článku jsem vycházel z podkladů odborníků z ČSO – České společnosti ornitologické a také z řad AOPK – Agentury ochrany přírody a krajiny, které jsem rovněž požádal o odbornou korekturu tohoto článku. Patří jim velký dík, že si ve svém pracovním harmonogramu našli čas na spolupráci.