• Autor: Vlastimil Kouřimský
• pondělí 16. dubna 2018

Od roku 1997, kdy jsme se za družstvo poprvé přihlásili o příspěvek ze státních či evropských peněz při zateplování domů, uběhlo již mnoho vody. První známé dotace byly Panelové vady, kde jsme získali dotace pro 8 domů. Následovaly dotace z České energetické agentury pro 4 domy a pak přišly asi nejúspěšnější dotace, což byla dotace Panel s 24 domy a Zelená úsporám s 8 domy. Celkem jsme od státu získali pomocí různých forem dotací hrubým odhadem cca 50 miliónů korun. Různými formami myslíme dotaci úroků, příspěvky na projektovou dokumentaci až po přímé příspěvky v případě dotace Zelená úsporám. A pouze hrubý odhad proto, že dotaci úroků úvěrů lze obtížně vyčíslit.
Poslední dotaci jsme však získali už v roce 2011, od té doby nic. Důvod je jednoduchý. Následovaly totiž roky, kdy nebyla k dispozici žádná vhodná forma dotace pro bytové domy. Stát buď podporoval vyjmenované lokality prostřednictvím obcí nebo rodinné domy nebo dotoval ekologické zdroje vytápění. Mezitím jsme dál zateplovali domy z vlastních prostředků, protože přišlo období velmi nízkých úroků, kdy dotace prakticky ztrácela význam. Takže jsme drtivou většinu domů opravili a zateplili sami, což vzhledem k vzrůstajícím cenám energií bylo správné. Čekání na vhodnou dotaci by se určitě nevyplatilo.
Podle našeho názoru totiž skončilo „zlaté období“ dotací. Přestože se nyní opět objevují dotační tituly, kde bychom mohli žádat o příspěvek, splnit podmínky je již složitější a dražší.
Jednou z takových dotací je právě vyhlášená výzva č. 78 Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) s názvem Energetické úspory v bytových domech III. Na rozdíl od minulé výzvy už sice můžeme žádat jako správce domu, tedy i za vlastníky bytů, ostatní podmínky však zůstávají stejně složité. Většina domů je totiž už částečně tepelně ošetřená, např. má vyměněná okna a vstupní dveře, zateplenou střechu, případně i zateplené štíty. To paradoxně zhoršuje vstupní podmínky pro žádost. Podmínkou je totiž dosažení úspor tepla ve výši 20 – 40%, podle výchozího stavu domu. Čím více je již dům zateplený, tím menší úspory sice může dosáhnout, zároveň však musí splnit další podmínky, jako jsou minimální tepelné ztráty. Ty dosáhne např. změnou způsobu topení či přípravy teplé vody, systémem nuceného větrání, instalací solárních či fotovoltaických kolektorů apod. Jednoduše řečeno, podmínky dotace vás donutí udělat více, než plánujete. Výsledkem této snahy může být paradoxně vyšší náklad na rekonstrukci i s příspěvkem státu než na klasické zateplení domu. Na druhou stranu je pravda, že dům je méně energeticky náročný a tedy bydlení v něm bude levnější. Neplatí však prostá rovnice, že s dotací státu budeme mít levnější opravu domu, spíše budeme mít za stejné či vyšší peníze lepší stav domu.
Další zátěží je samotná příprava a administrace žádosti o dotaci a následné kontrolní hlášení, nehledě na riziko vracení dotace při nesplnění či porušení podmínek. Úvodem článku zmiňované dotace jsme zvládali vlastními silami, v rámci činnosti správy. To už bohužel neplatí, požadavky jsou natolik specifické a odborné, že součástí nákladů na realizaci by musela být i placená technická pomoc specializované agentury, tedy další nemalé náklady. Jednou z podmínek získání dotace je totiž stavební připravenost ve stadiu minimálně žádosti o stavební povolení, projektová dokumentace, položkový rozpočet a energetické hodnocení.
Sečteno, potrženo – jako družstvo jsme k možnosti získání této dotace spíše rozpačití a nepovažujeme jí až za tak snadnou. Na druhou stranu, abychom nekončili negativně, pokud nějaký dům projeví kvalifikovaný zájem, nebudeme mu bránit a určitě zajistíme kvalitního partnera, který zpracuje potřebné podklady a o dotaci požádá.