• Autor: Pavel Císař
• středa 26. ledna 2011

Po minulém obsáhlém článku jsem byl požádán o zestručnění, které bude pro lidi více srozumitelné a čtivé. Proto jsem pro Vás udělal hrubý výtah, doplnil jej o aktuální informace a lehce jej upravil do tohoto článku, který právě čtete. Tolik upozornění v úvodu pro ty z Vás, kteří mají sloní paměť a připadalo by jim, že se opakuji. Ale opakování je matkou moudrosti, tak mi to odpusťte. Každý z nás by si měl osvojit správný způsob větrání. Je jasné, že jinak se větrá v zimě a jiná je potřeba výměny vzduchu v parních letních dnech. Ale všeobecně platí: „Větrat se musí.“

Základní pravidla pro správné větrání

     1)      Odborníci se shodují na tom, že výměna vzduchu by se měla uskutečnit zhruba každé 2 – 3 hodiny. Takové rady se asi bude moci držet jen málokdo a tak budeme hledat další moudré a hlavně  uskutečnitelné rady.

     2)      Častou chybou při větrání je vyklopené okno do větrací polohy po celý den. Nejlepší je větrat krátce a vydatně, než dlouhodobě při mírně otevřeném okně. Ač se to nezdá, tímto způsobem „uteče“ z místnosti mnohem méně tepla, než v případě dlouhodobě otevřeného okna. Čerstvý, suchý a okysličený vzduch, tedy vzduch s větším podílem kyslíku, se zahřívá rychleji než vydýchaný a vlhký vzduch. Vytápění má pak větší účinnost, ve vyvětrané místnosti získáte příjemné teplo a svěží atmosféru. Okno otevřené po celý den v podzimních a zimních měsících má za následek chladný pokoj, který následně dlouho vytápíte. Tolik k častým námitkám mnohých nájemníků nebo vlastníků bytů, kteří argumentují ztrátou jimi draze zaplaceného tepla.

     3)      Prostým sklopením okna nebo mikroventilací (tzv. bezprůvanové větrání, které zajišťuje částečnou a stálou výměnu vzduchu mezi vnitřním a vnějším prostředím) lze větrat v létě. Ale pozor, v žádném případě se nejedná o klasické větrání, které mikroventilací nemůžeme nahradit, protože se tímto způsobem místnost provětrává jen minimálně.

     4)      V případě vysokých letních teplot si nepouštějte do místností přehřátý a horký vzduch a raději větrejte v noci, případně na stranu domu, která je ve stínu.

     5)      Během větrání otevřete okna co nejvíce a vypněte topení. Po uzavření oken znovu zapněte topení.

     6)      Odstraňte překážky, které by bránily volnému proudění vzduchu (nábytek nesmí být na těsno u stěn nebo radiátorů, ale vždy několik centimetrů vzdálený; záclony a závěsy nesmí bránit proudění vzduchu apod.). Již mírný vítr může výměnu vzduchu zdvojnásobit. Dejte ale pozor, aby proudění vzduchu nevytvářelo velký průvan, který kácí předměty a víří prach. Při větrání dejte také pozor na pokojové květiny, které by neměly být vystaveny průvanu a zásahu ledového vzduchu zvenčí.

     7)      Pokud je to možné, větrejte nejlépe dvěma protilehlými okny, případně balkónovými dveřmi, tzv. skrze celý byt.

     8)      Ráno vyvětrejte všechny místnosti alespoň po dobu zhruba pěti minut. Studený venkovní vzduch obsahuje pouze nepatrnou vlhkost a při následném ohřívání uvnitř místnosti pojme velké množství vlhkosti (popsáno v textu). Platí tedy pravidlo: „Čím nižší je venkovní teplota, tím kratší je větrání.“

     9)      Větrejte v průběhu dne podle možnosti a potřeby zhruba 2krát až 4krát po dobu cca 5–10 minut. Větrejte rovněž podle velikosti místností a také podle způsobu jejich využívání a aktuální činnosti. Při zvýšené tvorbě vlhkosti větrejte místnosti častěji (např. při vaření, praní a sušení prádla v bytech, sprchování apod.). Jinak je třeba větrat v kuchyni, ve které vaříte oběd pro celou rodinu a jinak je třeba větrat např. v dětském pokoji.

 10)      Vlhký vzduch z místnosti odvádějte vždycky ven, nikdy ne do jiných místností nebo na společnou chodbu domu.

 11)      Koupelnu je zpravidla nutno vyvětrat více, zejména pak v těchto měsících. Neřešíme to ale tak, že otevřeme dveře z koupelny do předsíně (to jen tam, kde je to nezbytné, protože koupelna nemá okno ani větrák), jinak vždy využijeme větráku a pokud je v koupelně okno, je úplně nejlepší jej na chvíli naplno otevřít.

 12)      Navazuji na předchozí bod – používejte mechanické přístroje určené k výměně vzduchu – digestoř v kuchyni při jakémkoli vaření a pečení a ventilátor v koupelně i na WC nejen při koupání či sprchování, ale rovněž tak při praní nebo sušení prádla.

 13)      V případě, že v bytě probíhá rekonstrukce, spojená s mokrými stavebními procesy, větrejte velmi intenzivně i v průběhu provádění prací tak, aby se vlhkost dostala co nejrychleji pryč.

 14)      A na závěr pouze poznámka pro některé z Vás. Klimatizace není větrání.

Konec, podtrženo, nesečteno. Stručně řečeno, slovy mnoha odborníků: „Větrejte krátce, avšak co nejintenzivněji tak, aby došlo k jednorázové výměně co největšího množství vzduchu v místnosti – přitom se ztratí co nejméně tepla, naakumulovaného ve zdech budovy!“

Opravdu nelze mít nějaký univerzální návod, který platí vždy a všude, protože potřeba a četnost větrání je ovlivněno ještě dalšími faktory, na které není v tomto článku prostor. Snad mi to odpustíte, když si vypůjčím někdejší komunistické heslo "Lidé bděte!" a upravím jej na své „Lidé větrejte!“