• Autor: JUDr. Dalibor Tichý
• pondělí 13. července 2020

Již v minulém čísle našeho zpravodaje jsme se v rychlosti zmínili o připravované novele zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákona. Jelikož již byla tato novela (pod č. 163/2020 Sb.,) vydána ve sbírce listin, a to s účinností od 1. července letošního roku, dovolte mi zastavit se u několika zajímavých změn, které nám přináší. V minulém čísle jsme se podívali na některé povinnosti vlastníka bytu, jako je povinnost oznámit všechny stavební úpravy v bytě či jakékoliv podnikání nebo činnosti, které by mohly dlouhodoběji vést k narušení obvyklého klidu a pořádku v domě. Mimo tyto již zmíněné povinnosti je vlastník bytu také povinen sdělit osobě odpovědné za správu domu a pozemku jméno, bydliště, jméno a bydliště osoby, které přenechal byt k užívání a počet osob, které budou mít v bytě domácnost. Nová právní úprava „na oplátku“ posiluje také práva vlastníka týkající se získávání informací. Podle stávající právní úpravy měl vlastník bytu právo nahlížet do účetních knih, uzavřených smluv a jiných dokladů. Nová právní úprava mu již dovoluje pořizovat si z těchto dokladů výpisy, opisy a kopie.
Novela zákona dále nově usnadňuje možnost prodeje bytu „neukázněného“ a zákon porušujícího vlastníka. Soud bude moci nařídit prodej jeho jednotky, jestliže i přes písemnou výstrahu bude porušovat své povinnosti, a to způsobem podstatně omezujícím nebo znemožňujícím výkon práv ostatních vlastníků jednotek. S podáním návrhu k soudu ovšem bude muset souhlasit nadpoloviční většina všech vlastníků v domě. Samozřejmě, že i nadále se bude soudní řízení odvíjet od důkazů, zda k takovému porušení povinností došlo, popř. nadále dochází.
Co se týče shromáždění vlastníků, tak zde máme několik zajímavých změn. Nová právní úprava umožňuje, aby vlastníci jednotek, kteří mají více než ¼ hlasů (nejméně však 2) všech vlastníků, měli možnost ovlivnit obsah projednávaných věcí na shromáždění. Statutární orgán má tak následně za povinnost (před rozesláním pozvánky) zařadit návrh na pořad jednání. Vlastníci požadující svolání schůze však musí současně předložit návrh znění usnesení s odůvodněním, proč chtějí zařadit další bod programu na pořad jednání. Předpis také zavádí úplně nový institut tzv. náhradního shromáždění, který zcela jistě potěší domy, které mají problémy s usnášeníschopností na shromáždění vlastníků. V současné době je možné shromáždění konat, pokud se na domě sejde nadpoloviční většina všech vlastníků v domě. Podle nových pravidel bude možné náhradní shromáždění konat už při 40 % účasti všech hlasů vlastníků v domě. Konání náhradního shromáždění bude možné pouze pokud to budou upravovat stanovy společenství. Z tohoto důvodu bude nutné provést úpravu stanov jednotlivých společenství vlastníků. Dobrou zprávou je, že už tato změna nebude muset být schvalována za účasti notáře, pokud to ovšem výslovně stanovy nepožadují. Tolik asi na úvod k přijatým změnám v zákoně.