- Autor: Vlastimil Kouřimský
- pondělí 10. srpna 2020
Družstvo, to nejsou jen panelové domy a městská sídliště. Je to například spousta menších bytových domů v obcích, kde není společná kanalizace. Tyto domy vstoupily, respektive byly direktivně včleněny, do družstva v osmdesátých letech minulého století. Součástí domů byly i septiky a žumpy, z nichž většina byla na cizích pozemcích a oficiálně neexistovala. Takže jsme postupně od Okresního úřadu, Pozemkového fondu, obcí i jednotlivých vlastníků získali pozemky se septiky do vlastnictví. V další etapě jsme rušili septiky tam, kde to bylo aspoň trochu možné. Takto jsme se zbavili 20 septiků, které jsme přepojili do veřejné kanalizace. Ve třech lokalitách (Tuhaň, Okna, Pihel) jsme v rozmezí let 2000 až 2007 vybudovali domovní čistírny odpadních vod. Pro zbývající septiky v obcích, kde nebyla kanalizace, jsme získali výjimku pro vypouštění odpadních vod do roku 2004. Následovala léta přípravných prací na čištění vod či odkanalizování. Samotné realizaci bránily kromě velkých finančních nároků i technicky složitá řešení, protože máme např. obce bez vodoteče a s nevhodnými podmínkami pro vsak. Samostatnou kapitolou byla i etapa slibů vybudování obecních kanalizací, které se však nikdy nenaplnily. To bylo v letech 2004 - 2008, kdy stát i Evropská unie slibovaly významné finanční pobídky s představou, že všechny obce nad určený počet obyvatel budou mít vlastní obecní čistírnu. Problémem však bylo a je, že i ta zbývající část financování je nad síly pro většinu malých obcí. Příliš nepomohly ani dotační pobídky ze strany provozovatele a správce kanalizace. Ty se podmínkami a výší hodily spíš pro jednotlivé rodinné domy než pro ty naše vícebytové. Takže jsme řešení víceméně stále odkládali na pozdější dobu, až nás okolnosti dohnaly a zaskočily.
V květnu roku 2019 jsme pod tlakem nařízení odboru životního prostředí o okamžitém zaslepení septiků a pokut za neoprávněné vypouštění odpadních vod museli septiky přeměnit na domovní čistírny odpadních vod. Konec čekání na přísliby obecních kanalizací, konec výmluv na drahá řešení, konec poukazování na to, že ostatní v obci taky nečistí a beztrestně vypouští. Všechny tuto „důvody“ se staly ve světle nákladů za vývozy nepodstatnými.
Výstavba čistíren odpadních vod je akcí nelehkou a logisticky náročnou, protože jde o poměrně specifický druh prací. V první fázi, jak jsem se již zmiňoval, jsme museli septiky ze dne na den zaslepit a začít vyvážet. Znamenalo to zvýšení ceny vody až na osminásobek předešlé ceny, což museli platit uživatelé postižených bytů. Mimochodem, takto bylo postiženo 95 bytů v šesti lokalitách. Dále to znamenalo v co nejkratší době zajistit projektovou a realizační kapacitu na šest vodoprávních řízení a výrobu a usazení šesti čističek.
Samozřejmě, že podle zákonů schválnosti, se spousta věcí pokazila a zkomplikovala. Prakticky všude byly do septiků svedeny i dešťové vody, v některých lokalitách se do septiků hrnula spodní voda a vesele nám plnila septiky s drahým vývozem. Vrcholem schválnosti pak byl časový souběh této situace s poruchou přívodního potrubí vody ve Stružnici. Takže jsme velmi draze vyváželi septik plný pitné vody. Naštěstí i tady vše dobře dopadlo a zvýšené náklady uhradilo pojistné plnění původce havárie. Jedna lokalita se dvěma domy a osmi vlastnickými byty již byla v té době ve výpovědi z naší správy, takže jsme pro ně zajišťovali pouze zaslepení septiku. Zbytek prací si již řeší sami s novým správcem.
V poměrně rekordním čase několika měsíců jsme zvládli zajistit projekční a výrobní kapacitu pro zbývajících pět lokalit. V době čekání na vyrobení čistíren a na vydání vodoprávního povolení jsme alespoň oddělili dešťové vody od těch odpadních, vyměnili někde i půl století staré kanalizační potrubí, vyřešili majetkové vztahy k pozemkům a vyřídili věcná břemena pro uložení potrubí a vyústění do vodotečí.
První čistírnu jsme usadili a zprovoznili v listopadu 2019, následovala další v prosinci 2019, pak dvě v únoru a březnu 2020. Pátá se dokončuje právě v tomto čase (květen 2020).
Zvláštní kapitolou byl způsob financování. Je pochopitelné, že prakticky žádný dům neměl finanční rezervu na takto náročnou akci. Spousta domů je navíc zatížena splácením úvěrů na zateplení domů, opravy střech či spodní hydroizolace. Protože šlo o mimořádnou situaci, došlo představenstvo k mimořádnému rozhodnutí. Všem třinácti dotčeným domům umožnilo šestiletou bezúročnou mimořádnou splátku DZOI (fondu oprav).
Z hlediska nákladů šlo o akce, které stály dohromady 6 675 656 Kč. Z toho 2 030 788 Kč je přímý náklad na samotné čistírny. Dalších 2 874 642 Kč stály stavební práce kolem usazení a zprovoznění čistíren. Dále domy uhradily 1 447 000 Kč za přepojování dešťové kanalizace, zaslepení septiku a za novou splaškovou kanalizaci. Poslední část nákladů ve výši 323 226 Kč je za projektovou dokumentaci, zaměření a vodoprávní řízení, nákup pozemků. Průměrný náklad na jednu bytovou jednotku je 76 732 Kč, průměrná měsíční splátka tedy vychází na 1 066 Kč.
Abychom tyto prostředky nevynaložili zbytečně, musí všichni, kdo jsou připojení na nové čistírny, dodržovat jakousi minimální kázeň ve svém bytovém odpadovém hospodářství. Co to znamená? Je nutné si uvědomit, že výlevky a WC mísa není odpadkovým košem a že tam nepatří papírové pleny a kapesníky, šlupky od brambor a zbytky jídel, barvy, ředidla, oleje z pánve apod. Je dobré nepřehánět dávkování pracích prášků, nepoužívat příliš agresívní prostředky do myček nádobí. To vše ohrožuje princip čištění odpadních vod prostřednictvím bakterií.