• Autor: Pavel Císař
• středa 26. ledna 2011

Plyny, vznášející se substance a energetické potenciály, které jsou obsaženy ve vzduchu v místnosti, mají rozdílný význam. Protože jsou často nesprávně interpretované, následuje souhrn s kritérii, která jsou důležitá pro větrání (pro velkou zajímavost převzato téměř doslova z odborné literatury).

Faktor č. 1 – Obsah kyslíku ve vzduchu

Význam obsahu kyslíku je všeobecně při větrání přeceňován. V prostorách, které slouží k pobytu osob, nehraje kyslík, který je k dispozici, prakticky žádnou roli. Neboť kyslíku je ve vzduchu v místnosti dostatečné množství, i když ostatní faktory vyvolávají potřebu po obnově vzduchu.

Faktor č. 2 – Oxid uhličitý (CO₂)

Koncentrace CO₂ je podle odborné literatury nejdůležitějším ukazatelem pro větrání prostoru. Obsah CO₂ ve vzduchu místnosti, a jeho nárůst v důsledku přítomnosti osob, je však ze zdravotního hlediska prakticky bezvýznamný. Při normálním užívání místnosti není nutné větrání za účelem snížení obsahu CO₂.

Faktor č. 3 – Oxid uhelnatý (CO)

Oxid uhelnatý se může vyskytnout v prostoru s otevřeným ohněm, když neprobíhá spalování plánovitě. Toto nastane v případě, když se zplodiny dostanou do prostoru nebo když není dostatečný přívod spalovacího vzduchu. Poslední zmíněné je vážným problémem! Oxid uhelnatý je bez chuti a zápachu, není osobami vnímán, je však obzvláště nebezpečný, protože je prudce jedovatý. V místnostech bez otevřeného ohně nehraje obsah oxid uhelnatého žádnou roli.

Faktor č. 4 – Pachy a vznášející se substance

Pachy a vznášející se substance (např. cigaretový kouř) oproti již zmíněným faktorům vnímáme. Vyvolávají proto jako první potřebu místnost vyvětrat. To platí taktéž pro lidské pachy a pro znečištění vzduchu kuchyňskými pachy mimo dobu, kdy je uživatel akceptuje. Lze konstatovat, že pachy a různé vznášející se substance v bytovém prostoru nebo tam, kde se osoby zdržují, představují jediné psychologické faktory pro potřebu větrání.

Faktor č. 5 – Teplo

Na vyvětrání tepla se musí pohlížet rozdílně. Neboť s odvedeným teplem se ztrácí energie. V určitém rozsahu tomu nelze zabránit. V určitých případech je odstranění tepla taktéž nutné nebo chtěné. Pokud uvažujeme o teplu, resp. teplém vzduchu v souvislosti s větráním, musíme přihlédnout taktéž k chování vodní páry, která je obsažená ve vzduchu (viz dále).

Faktor č. 6 – Vodní pára a vlhkost vzduchu

Podíl vodní páry ve vzduchu v místnosti má vliv na dobrý zdravotní stav, na bytovou hygienu a na konstrukci budovy (bytu). Relativní vlhkost vzduchu je poměr vlhkosti obsažené ve vzduchu k množství nasycení závislém na teplotě. Toto ovlivňuje dobrý zdravotní stav. Pro pohodu prostředí platí relativní vlhkost vzduchu mezi 35% a 65%, při teplotě v místnosti 20 až 22°C. Vedle vlivu na dobrý zdravotní stav má relativní vlhkost vzduchu celkově podstatný význam pro konstrukci budovy a zvláště pro vnější stavební části. Pokud se dostane teplý vzduch z místnosti s vysokým stupněm nasycenosti vlhkem na studené stavebními díly, může to vést ke tvorbě kondenzátu.