• Autor: Vlastimil Kouřimský
• pondělí 24. června 2013

Máme tendence podceňovat nebezpečí vždy, když nás dlouho nic špatného nepotká. To přesně platí například o hromosvodné soustavě kolem našich domů. Přestože nebydlíme úplně v bouřkově a bleskově nejaktivnější části světa, i u nás je ročně zaznamenáno několik desítek případů, kdy do domu udeří blesk. Následkem toho dochází k požárům a mnohamiliónovým škodám. Bez hromosvodu by tato čísla byla výrazně vyšší a hlavně s horšími následky.
Co to je vlastně blesk? Jedná se o silný elektromagnetický výboj, vzniklý rozdílem napětí mezi částmi zemské atmosféry či mraky. Většina blesků se vybije vysoko v atmosféře, část z nich však udeří do země. Takový výboj o napětí několika miliónů voltů a proudu v řádech desítek tisíc ampér dokáže nadělat velkou škodu. Na naší planetě probíhá ročně zhruba 16 miliónů bouřek a dopadnou na ní asi tři miliardy blesků. Pravděpodobnost, že do vás udeří blesk, je jedna ku třem miliónům, tedy výrazně větší než např. při výhře v klasické loterii (1:14 miliónům).
Před bleskem si domy chráníme hromosvodnou soustavou. Jedná se v podstatě o pasivní kovovou klec, která má za úkol nepustit výboj do objektu, ale svést ho co nejrychleji do země. Hromosvod má tři části: jímací (většinou tyče či mříž na střeše), svody (svislé spojení mezi jímací a zemní části) a uzemnění (tyče, desky nebo pásy v zemi). Podle normy ČSN 33 1500 se hromosvody revidují jednou za pět let, po rekonstrukci, mechanickém poškození či po zásahu bleskem. Kromě pravidelných revizí, které máme zajištěny smluvně, provádíme proto revize hromosvodů vždy v rámci větších oprav domů. Již tradičně se tak děje při velkých opravách střech, při zateplování plášťů domů a nově i při provádění drenážních prací v rámci oprav spodní hydroizolace domů. Při všech těchto pracích je nutné část hromosvodu zdemontovat a následně vrátit na místo. Jak jsme časem zjistili, je prakticky cenově stejné vracet původní svody či montovat zcela nové. Proto jsme se rozhodli v rámci výše uvedených prací měnit demontované části hromosvodu za nové. Jednak tím vyřešíme na delší dobu potřebu oprav, jednak díky lepším materiálům (hliník, nerez) prodloužíme životnost soustavy. Zejména ta část, umístěná v zemi, trpí agresívním prostředím a původní železné pozinkované materiály jsou na konci své existence. Takže když už máme kolem domu v rámci hydroizolace vykopáno, je položení nových svodů a pásů ta nejmenší investice.
Hromosvody sice nepatří k nejsledovanějším částem domu, nejsou ani nákladově výraznou položkou oprav, avšak jejich důležitost tím není o nic menší a je nutné starat se o jejich spolehlivou funkčnost.